Anotace
„Přidám ještě další knihy do této série?“ ptal se sám sebe Isaac Asimov, když uvažoval o případném pokračování svého grandiózního seriálu. A hned si i odpověděl: „Mohl bych, prostor je (mimo jiné) mezi Roboty a Impériem a Kosmickými proudy.“ Ten prostor je ve skutečnosti dlouhý několik tisíc let. Leccos bylo v poslsední knize o robotech naznačeno a napovězeno, jedinou jistotou však byl rozsudek smrti nad Zemí, jež se měla změnit v radioaktivní hrob. Jaké byly další osudy Gladie, Daneela, Amadira a dalších? Jak se odvíjely vztahy mezi Zemí a Vesmířany v době, kdy radiace neodvratně narůstá, ale Země je dosud stále na vrcholu sil? A jakými cestami se ubíral vývoj lidstva až k vytvoření celogalaktické říše? Na tyto otázky lze najít jednu z možných odpovědí v románu Země a impérium, paralelním vesmíru, který stvořil Jiří Dobrylovský.

Citace
Země si v konečném účtování dala záležet na tom, aby Aurii příliš neponížila; každému informovanému a současně rozumně uvažujícímu člověku bylo totiž jasné, že není výhodné zahnat poraženého soupeře do zoufalé, bezvýchodné situace - zvlášť když o nějakém suverénním vítězství se nedalo mluvit. Auria po své porážce byla prakticky pořád stejně silná a nebezpečná jako na počátku konfliktu. Co však platilo o Aurii samotné, neplatilo tak docela ve vztahu k Vnějším světům jako celku. Zkázou jednoho z nich Pozemšťané prokázali, že se o své místo v Galaxii budou bít zcela nekompromisně, a v souladu s tím se snažili zákulisními machinacemi při mírových jednáních udělat všechno pro to, aby svaz Vesmířanů co nejvíce oslabili a narušili jeho beztak nevalnou jednotu.