|
|
|
Vo vesmíre niekto vraždí
/ Nahé slunce / Pod holým nebom
|
|
|
| Vydal / SK |
Smena
/ edícia Labyrint číslo 29 |
| Rok |
1969 |
| Preklad |
Pavol Langer |
| Redakcia |
Kukošková, Remeňová, Pajovová |
| Obálka |
Čunderlík, Štěpán, Gális |
| Počet
strán |
226
/ 120x170 / viazaná |
| ISBN |
73-069-70 |
| Cena |
65,-
Kč(s) |
|
|
|
| Vydal |
Ivo
Železný |
| Rok |
1994 |
| Preložil |
Jaroslav
Veis |
| Redakcia |
Milena
Perglerová, Zbyněk Hraba |
| Obálka |
Jan
Patrik Krásný |
| Počet
strán |
214
/ 130x200 / viazaná |
| ISBN |
80-7116-0620-8 |
| Cena |
84,-
Kč(s) |
|
|
|
| Vydal |
Triton
/ edícia Trifid |
| Rok |
2004 |
| Preložil |
Jaroslav
Veis |
| Redakcia |
Martin
Vrba |
| Obálka |
Jan
Patrik Krasny |
| Počet
strán |
316
/ 110x165 / brožovaná |
| ISBN |
80-7254-574-4 |
| Cena |
219,-
Kč(s) |
|
| |
| Vydal |
Triton ed. Trifid / Argo ed.
Fantastika |
| Rok |
11
/ 2012 |
| Preložil |
Jaroslav
Veis |
| Redakcia |
Marie
Semíková |
| Obálka |
Tonis
Pan, Lukáš Tuma |
| Počet
strán |
264
/ 150x210 / viazaná |
| ISBN |
978-80-7387-609-8 |
| Cena |
214,-
Kč / 10,60 € |
|
|
|
| Vydal |
Lindeni |
| SK |
Pod holým nebom |
| Rok |
08 / 2023 |
| Preložil |
Patrick Frank |
| Obálka |
|
| Počet
strán |
256
/ 130x200 / viazaná |
| ISBN |
978-80-566-3479-0 |
| Cena |
17,99 € |
|
_______________________________________________________________________
príbeh číslo
116 v časopise
Astounding / Október / November / December
1956.
napísané 10 Marca 1956.
The Naked Sun
/ kniha číslo:
20, v roku: 1957, vydal: Doubleday.
Pozn.: rok 5022.
Pokračovanie románu Oceľové
Jaskyne. Po
úspěšném objasnění vraždy Vesmířana na Zemi
je Elijáš Baley požádán, aby vyřešil další
případ – vraždu na Solarii, světě izolovaných
panství, jejichž obyvatelé se spolu fyzicky
téměř nesetkávají. Baley pozoruje první
známky úpadku Vnějších světů. Stagnace dlouhověké
kultury závislé na robotech je zřejmá a
na Solarii je situace nejvážnější. Země
poprvé svitla naděje vymanit se z nadvlády
Vesmířanů a začíná snít o nové expanzi ...
_______________________________________________________________________
Kapitoly:
Pravda
o románech o robotech
1. Otázka je položena
2. Setkáni s přítelem
3. Jméno oběti
4. Zjevení ženy
5. Rozhovor o zločinu
6. Teorie je vyvrácena
7. Lékař v akci
8. Pozemšťanova vzpoura
|
9. Robot v uzkych
10. Stopy po kultuře
11. Prohlídka farmy
12. Cíl je nezasažený
13. Setkání s robotikem
14. Odhalení motiv
15. Portrét se vybarvuje
16. Řešení se nabízí
17. Setkání na závěr
18.Odpověď na otázku
O autorovi
|
|
_______________________________________________________________________
Sedl jsem si a začal psát příběh, který
by měl být klasickou detektivkou, ale čtenáře
nepodváděl a zároveň by to byla opravdová
science fiction. Výsledkem byly Ocelové
jeskyně. Vyšly v Galaxy ve třech částech
v říjnu, listopadu a prosinci 1953 a v roce
1954 je vydal Doubleday jako mou jedenáctou
knihu. Byla to bez pochyby má zatím nejúspěšnější
knížka. Prodávala se lépe než mé dřívější
knihy a přinesla hezčí dopisy od čtenářů
a (největší důkaz ze všech) u Doubledayů
se na mě usmívali ještě hřejivěji než dřív.
Do té doby chtěli před podepsáním smlouvy
synopsi a pár kapitol, ale potom jsem dostával
smlouvu po pouhém prohlášení, že hodlám
napsat knihu. Ocelové jeskyně byly tak úspěšné,
že bylo nezbytné napsat další příběh. Začal
bych ho asi psát okamžitě, kdybych se v
té době nezačal věnovat popularizaci vědy
a nezjistil, že se mi to nesmírně líbí.
Nahé slunce jsem začal psát až v říjnu 1955.
Jakmile jsem se do toho pustil, šlo to hladce.
V mnoha směrech vyvažuje předchozí knihu.
Ocelové jeskyně se odehrávají na Zemi ve
světě mnoha lidí a jen mála robotů, zatímco
děj Nahého slunce se odvíjí na Solárii,
ve světě s málo lidmi a mnoha roboty. Co
víc, ač v mých knihách se v podstatě s milostným
motivem nesetkáte, do téhle jsem vlastně
napsal potlačený příběh lásky. Byl jsem
s pokračováním příběhu velice spokojený
a v srdci jsem měl pocit, že je dokonce
ještě lepší než Ocelové jeskyně. Jenže co
s knihou? Poněkud jsem se odcizil Campbellovi,
který se dal trochu na pseudovědu zvanou
dianetika a začal se zabývat věcmi, jako
jsou létající talíře, psionika a další pochybné
záležitosti. Na druhé straně jsem se cítil
jeho dlužníkem a měl bych pocit viny, kdybych
knihu nabídl rovnou Goldovi, který předtím
dostal dvě za sebou. A vzhledem k tomu,
že s přípravou Nahého slunce neměl nic společného,
mohl jsem s ním nakládat podle vlastní úvahy.
Nabídl jsem román Campbellovi a ten ho okamžitě
přijal. Vyšel na tři pokračování v říjnu,
listopadu a prosinci 1956 v Astounding a
Campbell dokonce ani nezměnil můj název.
V roce 1957 ho vydalo nakladatelství Doubleday
jako mou v pořadí dvacátou knihu. Byla stejně
úspěšná jako Ocelové jeskyně, jestli ne
úspěšnější, a v nakladatelství okamžitě
poukázali na to, že bych to neměl nechat
jen tak. Měl bych napsat třetí a vytvořit
trilogii, podobně jako vznikla trilogie
z mých tří Nadací. Souhlasil jsem. Měl jsem
rámcový nápad na schéma třetí knihy a měl
jsem i název - Hranice nekonečna. V červnu
1958 se naše rodina vydala na třítýdenní
dovolenou do domku na pobřeží v Marshfieldu
v Massachusetts. Měl jsem v plánu dát se
tam do psaní a udělat pořádný kus práce
na novém románu. Měl se odehrávat na Auroře,
kde množství lidí a robotů mělo být lépe
vyváženo jak směrem k robotům v Ocelových
jeskyních, tak směrem k lidem v Nahém slunci.
Ještě výraznější měl být také milostný příběh.
Byl jsem připravený začít psát - ale nějak
se to hnulo špatným směrem. V padesátých
letech jsem se zabýval víc a víc literaturou
faktu a poprvé se mi stalo, že román, na
kterém jsem pracoval, se neměl k životu.
Po čtyřech kapitolách jsem zvadnul a nechal
toho. Pochopil jsem spíše citem, že milostný
motiv nezvládnu, ani nedokážu vykreslit
odpovídajícím způsobem vyváženou společnost
robotů a lidí. |
|
|
|
